Boreout syndrom, jak je znudění v práci označované, poprvé popsali v roce 2007 švýcarští konzultanti Philippe Rothlin a Peter Werder. Základní příčinou syndromu je nepoměr mezi časem stráveným v práci a množstvím pracovních úkolů. Zaměstnanci, kteří sedí v práci od rána do večera a nemají dlouhou dobu co dělat, začínají postrádat smysl a z toho plynou negativní pocity.
Syndrom znudění vzniká z několika důvodů. Mezi nejčastější patří chybějící smysl v práci, nedostatek motivace a seberealizace a také velké množství nevyužitého času, který je třeba následně zaplnit. Zaměstnanci tak tráví dny bezcílným surfováním po internetu, postáváním v kuchyňce, zašívají se na chodbách a předstírají práci. I když to pro někoho může znít jako práce snů, není tomu tak. Takové nenaplněné dny často vedou k úplné ztrátě motivace a sebevědomí.
Boreout se objevuje zejména u tzv. bílých límečků, tedy lidí, kteří pracují v kancelářích a za počítačem, kde nevytvářejí konkrétní produkty, ale dostávají zadání. V takovém prostředí se snáze stane, že přijde delší období, kdy nemají dostatek práce. Náchylnější jsou i mladí zaměstnanci, kteří vstupují na trh práce s určitými očekáváními. Často se však nesetkávají s naplněním a právě nedostatek podnětů a cílů může vést k nudě a následné frustraci.
Syndrom znudění se neobjeví z ničeho nic. Pokud máte jen přechodné období menšího množství projektů a úkolů, neznamená to hned, že jím trpíte. Pokud se vás týká, může se u vás projevit pocit studu, nízké sebevědomí, nedostatečné začlenění do kolektivu, krize identity, ztráta motivace, pocit zbytečnosti, neustálá únava a dokonce i deprese.
Nedostatečná motivace a pracovních úkolů zaměstnance a z toho plynoucí důsledky se netýkají pouze jeho samotného. Negativní dopady nese celá firma nebo společnost. Proto by takovým situacím měli předcházet i manažeři a nadřízení tím, že budou rovnoměrně zatěžovat lidi v týmu, vytvářet spokojené prostředí a také si pravidelně vyžádají zpětnou vazbu. Dobrá komunikace často dokáže odhalit problémy hned v zárodku.
Pokud však zaměstnanec pociťuje frustraci, může se také obrátit na svého nadřízeného nebo na oddělení lidských zdrojů. Pomoci může změna místa v rámci firmy nebo rekvalifikace na jinou pozici. V některých případech i úplná změna zaměstnání. Může se stát, že pro vás daná pozice prostě není vhodná a jinde na vás čeká něco lepšího. Udělejte si čas sami na sebe a hledejte vnitřní motivaci, podle které si stanovíte své další kariérní cíle.
© 2022, Všechna práva vyhrazena!
