Prokrastinace by neměla být zaměňována s leností, jak ji mnozí lidé vnímají. Jedná se o mnohem složitější jev, který se projevuje poměrně aktivně. Často se paradoxně stává, že právě odložením nezbytného úkolu uděláte něco stejně náročného, možná dokonce něco, co jste dlouho odkládali.
Piers Steel, autor knihy The Procrastination Equation, tvrdí, že až 95 % lidí přiznává, že prokrastinuje. To je docela slušné číslo. Podívejme se na tento jev blíže.
Podle definice je prokrastinace odkládání něčeho, co je třeba udělat, protože vám to připadá nepříjemné nebo nudné. To znamená, že pokud máte pozítří odevzdat report, který je pro vás obtížný nebo naopak musíte pomoci kolegovi s drobností, do které se moc nehrnete, je možné, že se místo toho přistihnete při skládání nábytku.
K tomuto rozdělení se přiklání i americký autor Steven Kotler, známý svými knihami o zvyšování výkonnosti a dosahování vlastního potenciálu. Kotler tvrdí, že prokrastinace má tendenci přicházet právě tehdy, když je úkol příliš těžký nebo příliš snadný. Pokud se vám však podaří zůstat mezi těmito dvěma hranicemi, můžete při činnosti zažít „flow“, tj. dosáhnout optimálního výkonu.
Prokrastinace je přímo spojena s emocemi. Často se spojuje s řeckým slovem akrasia, které znamená dělat něco proti svému nejlepšímu úsudku. Moderní studie zjistily, že prokrastinaci lze chápat jako upřednostňování aktuálního zlepšení nálady na úkor dokončení daného úkolu.
Při prokrastinaci mozek upřednostňuje krátkodobé cíle a dobrý pocit před dlouhodobými. Jste spokojeni v přítomném okamžiku a budoucí problémy, které vás dostihnou, když úkol odložíte, přenecháte svému budoucímu já. Podle výzkumu je to také proto, že mozek ji považuje za druhou osobu. Přehazujete úkol na bedra někoho jiného.
Dalšími důvody, proč můžete odkládat práci, jsou strach ze selhání, neschopnost se rozhodnout nebo potíže s určením priorit. Dobrou zprávou však je, že lepší zvládání emocí nebo používání triků, které obelstí váš mozek, může pomoci v boji proti prokrastinaci.
Abyste dokázali porazit prokrastinaci, musíte umět obelstít šedou kůru mozkovou. Jak na to? Existuje řada technik, které vám pomohou pracovat s emocemi a zvládat je.
1.Rozdělte si úkol na menší
Velký složitý úkol, který před vámi stojí, může být někdy skličující. To je také obvykle důvod, proč je obtížné s ním začít. Tehdy pomáhá rozdělit si úkoly na drobné kroky se snadněji dosažitelnými mikrocíli. Například ani ti nejlepší autoři nesedají každý den k počítači s očekáváním, že napíší celou knihu, budou přemýšlet na úrovni dvou tisíc slov denně, a když splní svůj standard, budou spokojeni.
2. Přeneste odměnu z budoucnosti do přítomnosti
Jistě víte, jak je těžké se do něčeho pustit, zvláště když se skutečné odměny za svou práci dočkáte až někdy v budoucnu.
Vezměte si například běh. Je těžké uběhnout pět kilometrů hned napoprvé a zvládnout to s úsměvem na tváři. Aby bylo možné něco takového uskutečnit, je potřeba několik měsíců tréninku. Ale po prvním běhu se můžete odměnit, i když je to spíše o něco rychlejší dvoukilometrová procházka.
Ať už si na oplátku slíbíte půlhodinu oblíbeného seriálu nebo dlouhou koupel, pozitivní odměna vám pomůže v budoucnu se snáze přemluvit k běhu. Jde o to najít způsob, jak si část budoucí odměny dopřát už dnes.
3. Sledování návyků – zapisujte si své návyky
Habit tracker je známý pomocník pro milovníky diářů. V měsíčním plánovači si vybarvují nebo označují políčka, kdy se jim podařilo cvičit, spát osm hodin nebo meditovat. Nejde jen o samotné zapisování. Důležitý je právě každodenní návyk a zpětná vazba v podobě zaškrtnutého políčka v záznamové knize. Pokud se vám podaří naplánovat si na každý den nějaký úkol, i kdybyste mu věnovali jen chvilku, vytvoříte si z něj pravidelný zvyk a zařadíte ho do svých každodenních činností. A jakmile ji dokončíte, prostě ji vyměníte za jinou.
4. Zbavte se rušivých vlivů ze svého okolí
V dnešní době, kdy na naši pozornost neustále něco útočí, je těžké se soustředit na více než několik desítek minut. Pokud máte problémy se soustředěním na práci, může být na vině prostředí, ve kterém pracujete.
Máte telefon vždy po ruce? Je kolem vás hluk nebo nepořádek? Ne nadarmo mají studenti při psaní závěrečných prací nutkání uklidit celý pokoj odshora dolů nebo si pro jistotu rovnou založit Tik-Tok.
Jde samozřejmě také o odložení nepříjemného úkolu, ale rušivé prostředí může o pozornost bojovat opravdu neodbytně. Proto se ujistěte, že vás po zahájení práce na úkolu nic nerozptyluje, abyste se vyhnuli zbytečnému vyrušování.
5. Začněte, i kdyby jen na pět minut
A když už mluvíme o začátcích, ty jsou v boji proti prokrastinaci právě nejdůležitější. Někdy stačí opravdu jen začít, abyste si uvědomili, že daná práce není až tak těžká nebo dokonce tak nudná.
Abyste obešli mozkové buňky, kterým se nechce, dohodněte se sami se sebou, že budete pracovat jen pět minut. Za pět minut zvládnete téměř cokoli.
Výzkumy ukazují, že jakmile něco začnete, pravděpodobnost, že to dokončíte, prudce vzroste. Jedná se o takzvaný Zeigarnikův efekt, který říká, že si lidé lépe pamatují například nedokončené a přerušené úkoly než ty dokončené. To znamená, že i málo, konkrétně pět minut pro začátek, může způsobit změnu a vytrhnout vás z prokrastinace.
© 2022, Všechna práva vyhrazena!
